Únor 2018

Styl&Kabo

19. února 2018 v 15:49 Vlastní zkušenosti
Ve čtvrtek to dopadlo nadmíru dobře, rodič je chápající a ví, že se ze školy neulejvám často a navíc ocenil, že jsem mu to vůbec řekla, koneckonců je mi už osmnáct, omluvit se můžu sama. Jsem ráda, že mezi sebou máme takový vztah, že si věříme. Ráno jsme s Markétou jely do Brna na osmou, vzaly si na bráně časový rozvrh akcí a už jsme mazaly z jednoho pavilonu do druhého. Jak jsem slíbila, zastavily jsme se u stánku, kde měla agentura pořádat přehlídku. Předváděli všechno, od spodního prádla přes volnočasový textil až po společenské šaty, ty byly moc hezké v barvě zlatal a námořnické modři. Skoro všechny modelky mi byly povědomé z dřívějška, však taky jsou to teprve dva (?) roky. Schválně jsem si je pořádně prohlédla v tom spodním prádle a seznala, že jsem s něma postavou na stejno. Říkala jsem Markétě, že bysme taky mohly dělat modelky, že máme stejné míry a ona na to:'Blázníš? Ty máš tak o čtyři kila míň!'. To se mi ale nezdálo, takže docela pochybuji o Markétině očním zdraví. Nejvíc jsem se ale těšila na Mladého módního tvůrce. To jsou aspoň originální přehlídky. Zatím jsem se skoro vždycky trefila v odhadu, kdo to celé vyhraje. Mám ráda vtipné složité střihy a jednoduchý materiál. Soutěž vyhrálo hodně tvůrců, kteří dnes už 'mají jméno'. Kdysi jsem toužila po tom, že já sama se takové soutěže zúčastním, ale nakonec mi šití zůstalo jen jako koníček, který i v dnešní době ale zanedbávám. Co vlastně v současné době dělám se zapálením a poctivě...?

Nová láska

18. února 2018 v 7:09 Vlastní zkušenosti
V pátek jsem celý den sebou tahala bágl s věcma. Po jedné jsem se rozloučila s Markétou a jela ze školy do Brna, kde jsem měla na Svoboďáku u orloje sraz s Lukášem. Přivítali jsme se jako stáří známí, úplně bezprostřední mě objal a políbil na ústa. Já byla trochu rozpačitá a koukala kolem, kam jako teď půjdeme a o čem si budeme povídat. Ale Lukáš mě chytil za ruku a bezpečně mě provedl centrem až ke koleji Astorka. To už jsem i já věděla, co bude následovat. Nejdřív mi pomohl z kabátu a pak i ze svetru a neustále mě jemně líbal. Pak přišly vášnivější polibky a první milování. Vím, vzalo to rychlý spád a to jsem chtěla postupovat pomalu, ale vyplynulo to tak nějak ze situace a bylo to naprosto přirozené a krásné. Asi jsem zamilovaná. Co mě ale čekalo druhý den ráno bylo něco úžasného. Probudila jsem se za zvuku Dvořákovi Humoresky. Luky hrál na violoncello a byl přitom úplně nahý! Sice mě napadla škaredá myšlenka, že třeba nejsem první komu takto hraje, ale hned jsem ji zahnala. Toto mi nikdo a nic nemůže zkazit! Od té doby jsem jak v sedmém nebi a nemůžu se dočkat příštího pátku.

Já a bulimička? No dovol!

17. února 2018 v 8:11 Vlastní zkušenosti
Ve své poněkud chaotické touze po štíhlé postavě, jsem si prošla, asi jako snad každá, také bulimickou fází. Už jsem o tom i kdysi psala. Takže jak jsem na tom teď? Už z nadpisu je zřejmé, že by mě srovnání s bulimičkou takřka urazilo! Už nikdy bych se k těmto praktikám nesnížila! Být oteklá, nechutná sama sobě...být psychicky prázdná... Už bych tyto pocity nechtěla zažít. Ale chápu ty, co to dělají a taky nemožnost jen tak přestat. Kdesi jsem četla, jaké zdravotní následky nesou anorexie a které bulimie a bulimie měla o tři problémy víc a já bych k tomu přidala fakt, že bulimie není tak nápadně vidět na postavě, takže se na ni může dojít později. Ale to už není můj problém, už mám jídlo pod kontrolou a jsem na to pyšná.

Jak jsem na tom se sebepoškozováním?

16. února 2018 v 9:54 Vlastní zkušenosti
Dlouho jsem tady nezmiňovala svoje sebepoškozující tendence a nebojte se, ten obrázek je jen ilustrační, to opravdu nejsem já. I když jsem se nejčastěji právě řezala a moje nohy, ruce a břicho vypadaly podobně. Řezala jsem se nejčastěji žiletkou v období, kdy jsem na tom byla s anorexií dost na štíru, měla jsem i deprese a řezání a s ním spojená bolest mi potvrzovalo, že stále ještě žiju. Rodič o tom dlouho nic nevěděl, ostatně jako o anorexii samotné a byl to pro něj obrovský šok. Teď jsem na tom po psychické stránce výborně, takže je konec s řezáním a doufám, že už se znovu neobjeví. Apeluji na vás - taky to nedělejte!

Nový kontakt s agenturou

15. února 2018 v 16:24 Vlastní zkušenosti
V jakémsi záchvatu nostalgie jsem zavolala bookerce z módní agentury, kde jsem kdysi dávno brigádníčila. Doufala jsem, že v agentuře stále dělá a že si na mě aspoň trošku pamatuje. Viděla jsem totiž na netu reklamu na veletrh Styl&Kabo, kam jsem s Markétou ráda chodila. Počítala jsem s tím, že agentura bude mít na veletrhu několik svých modelů a modelek a že by mě tam mohli protáhnout. Ráda bych se podívala na novou módu a hlavně na tvůrčí přehlídku Mladý módní tvůrce. Minulý rok jsem vynechala, ale jinak jsem se snažila chodit pravidelně v zimě i v létě. Tak tedy, bookerka si mě kupodivu matně pamatovala, ale říkala, že nemá moc čas, abych raději přišla osobně. Volala jsem jí o velké přestávce a ještě nás čekaly tři hodiny. No tak prostě na tělocvik nepřijdu. Vymluvila jsem se na ženské potíže a jela do Brna. Agentura sídlí přímo ve středu, dá se do ní dostat pěšky z nádraží za 10 minut. Vyjela jsem výtahem až do podkroví a vešla do takové větší předsíně, kde už čekaly dvě holčiny. Bezva, uvědomila jsem si, že pokud se jdou agentuře představit, bude tam každá nejmíň půl hodiny, než ji změří a vyfotí. Najednou se rozlétly dveře a bookerka, jako vždy energická, pozvala děvčata dál. Všimla si mě a hned se ptala, jestli se jdu taky představit. To mě trošku rozesmálo, ale taky dost polichotilo. Řekla jsem, že ne, že jsem dopoledne volala a že jsem ji chtěla o něco poprosit. Tak si mě pozvala dál a vyslechla mě s tím, že to určitě není problém a rovnou mi dala dvě akreditace a ještě dodala, že je musím navštívit v pavilonu B. Co si ji pamatuju, tak byla stále usměvavá a stále v poklusu. Tak to by bylo. V pondělí můžeme na veletrh. Váhala jsem, jestli mám říct rodičovi, že nepůjdu do školy, nebo ráno prostě předstírat, že tam jdu a jet do Brna? Byl by to hrozný průšvih, kdyby se dozvěděl, že ho tak podvádí a proto jsem soudila, že pravda bude mít menší následky. Už se moc těším.

Modelka měsíce3

15. února 2018 v 9:24 Galerie - móda a životní styl
Vytáhlá američanka Karlie Kloss je již modelkovskou matadorkou, ale stále patří ke špičce. Má vysportovanou nádhernou postavu a tvárný obličej, který se neomrzí. Patří do stáje značky Victoria's Secret a svou tvář propůjčila nejedné módní top značce.






Pro kousek lásky, šel bych světa kraj

14. února 2018 v 7:44 Vlastní zkušenosti
V dnešní době je vzdálenost jen číslo, protože internet a sociální sítě vzdálenosti zkracují. Povídám si tak s kamarádkami z druhého konce republiky a kolikrát mi ani nepříjde, že se fyzicky nevidíme. Lukáš je také z pěkné dálky, naštěstí aspoň bydlí na koleji v Brně, takže to zase takový kus od sebe nemáme. Pokud se dostanu na MU, budu muset denně skoro 2 hodiny trávit ve vlaku a MHD, nebo si najdu podnájem. Když se dostanu do Olomouce, budu na koleji. Láká mě se osamostatnit. Mohl by to být dobrý předěl mezi Skinny teenagerem a Skinny dospělou ženou. Nevím ale ještě přesně, jak bych na tom byla s jídlem. Myslím, že bych se odbývala ještě víc než teď, když bych byla úplně bez dozoru.

Tajný detektiv

13. února 2018 v 6:56 Vlastní zkušenosti
Je neuvěřitelné, kolik toho lidé na sebe na internetu prozradí. Já vím, možná jsem se ochudila o všechny nové informace z úst Lukáše, ale já jsem ráda v obraze. Takže! Zjistila jsem si snad všechny myslitelných údaje, které jsou běžně veřejné. Hlavně teda z Facebooku. Lukáš totiž svůj účet má a je celkem sdílný. Znám teď jeho datum narození, kde bydlí, co dělá, čím se baví... Projela jsem si i jeho přátele. Jsem hrozná? Já to tak nevidím. I já mám svůj účet, ale ne tak podrobný, takže zase na druhou stranu si on může proklepnout mě. Chci být připravená, což ale nevylučuje pozdější (ne)hraný údiv nad vyřčenou 'novou' informací. Stejně mi většinu musí říct sám a já mu musím (musím?) uvěřit. Aspoň budu vědět, jaká témata k rozhovoru volit. Dělá to tak určitě spousta lidí.

Tak ať nám jdou příkladem!

12. února 2018 v 9:17 Vlastní zkušenosti
Taky vás dokáže naštvat, když vám někdo káže o tom, co sám dělá?! Přesně tohle jsem já nemohla vystát na jedné mladé doktorce, když jsem byla kvůli PPP hospitalizovaná. Ona sama totiž určitě neměla ani padesát kilo asi tak na 170 cm výšky. A ona vám pak káže o tom, že máte zdravě jíst! I ostatní holky z toho byly zmatené a říkaly, že doktorčina štíhlost taky asi nebude od přírody. Stejný problém mám u své psycholožky. Ona je totiž přímo modelkovský typ, vysoká, štíhlá, nemá na sobě gram tuku navíc a jí mám potom věřit, že mít 60 kg je ideální! V životě nechci být tak tlustá! Ať si mají takovou váhu ony. Akorát kážou vodu a pijí víno.

Co mě láká

11. února 2018 v 11:50 Vlastní zkušenosti
Neděle dopoledne, docela se nudím. Učit už se mi dnes nechce, tak jen tak brouzdám na netu. Rodič jako vždy vaří, nabídla jsem pomocnou ruku, ale akorát jsem měla oloupat a nakrájet cibuli. To je všechno. Sama bych se do nedělního oběda asi nepustila, na to nemám odvahu, ale začít pomalu vařit bych měla. Takto jsem v duchu uvažovala, když jsem se začetla do místních e-novin, kde se oznamoval kurz cukrářského pečení! To by bylo něco pro mě! Kurz pořádala místní cukrářka. Trochu tu paní znám, měla cukrárnu na městě, ale už je starší, tak živnost předala dceři se zetěm. Asi se na penzi nudí, tak aspoň chce předat svoje zkušenosti dalším. Napadlo mě, že bych se kurzů opravdu mohla zúčastnit, pečení mě vždy bavilo. Kurzy začíná na jaře v dubnu, nebo na podzim v říjnu a trvá vždy 5 měsíců. Musela bych se zeptat, jak často se chodí, jestli jednou týdně...Protože aby se mi to zase nepletla do zkoušek ve škole. Hned jsem běžela do kuchyně oznámit to rodiči, ale ten tak nadšená nebyl. Prý jak to budu stíhat, když na jaře maturuju a jestli to není zbytečné. Docela mě jeho reakce naštvala. To musí být za každou cenu tak věcný?! Nemůže se pro jednou nechat strhnout emocemi? Vím, možná je to hloupost, ale když nic nevyzkouším, tak nic nepoznám! Zklamaně jsem lehla na pohovku a tupě zírala do stropu. Ale co, kurzy budou probíhá určitě o víkendu a já příští víkend jedu do Brna. A možná se to teď stane pravidlem, nebudu o víkendech doma☺ No, péct vlastně můžu, i když pod dohledem zkušené cukrářsky by to bylo mnohem lepší. Chtěla jsem se hlavně naučit pravý korpus a krém na dort. Holt to budu muset vyzkoušet sama. Ale naštvaná jsem pořád!